Golfová hřiště v Čechách a na Slovensku

Pro hledání golfových hřišť prosím použijte následující odkaz:

golfová hřiště »

Historie golfových hřišť v ČR a na Slovensku

Česká republika se po roce 1990 stává pomalu, ale jistě golfovým rájem. Za sedmnáct let od změny politické situace došlo k rozmachu mnoha odvětví, k velkému údivu všech zainteresovaných doma i za hranicemi ale i golfu, který byl po nadějných začátcích v období mezi světovými válkami po roce 1945 likvidován jako sport nevhodný pro československého občana.

O rozmachu golfu u nás svědčí i ocenění, které Česká republika obdržela v závěru roku 2006 na veletrhu IAGTO ve Španělsku. Tato organizace sdružující golfové tour operátory uděluje každoročně několik cen IAGTO Hertz AWARDS. Nejprestižnější z nich, kterou udělují zahraniční novináři, se nazývá UNDISCOVERED GOLF DESTINATION OF THE YEAR neboli Neobjevená golfová destinace roku. Po oceněních pro Argentinu (2001), Nový Zéland (2002), Wales (2003), Britskou Kolumbii (2004), Rakousko (2005) a Egypt (2006) se sedmým držitelem ceny stala Česká republika.

Při této příležitosti je dobré připomenout, že Čechoslováci byli u zrodu European Golf Association. Některé prameny dokonce uvádějí, že jsme byli iniciátory založení Evropské golfové asociace. Při Velké soutěži národů v Baden-Badenu pan Miroslav Švestka jako kapitán našeho týmu vyvolal setkání kapitánů všech zúčastněných družstev, na kterém byl založen přípravný výbor asociace. Na podzim roku 1936 se uskutečnila přípravná konference, které se zúčastnilo jedenáct států. Byly na ní předloženy dva návrhy stanov, československý a německý. Přes určité rozepře nakonec bylo dohodnuto, že v roce 1937 dojde ke svolání ustavující valné hromady asociace. Stalo se tak v Lucemburku v listopadu 1937 a sešli se zde zástupci Anglie, Belgie, Československa, Francie, Nizozemí, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Rakouska a Švýcarska. Na tomto setkání byla ustavena a zahájila svou činnost Evropská golfová asociace.

Od zlomu v českých dějinách na konci osmdesátých let, kdy se kurzy daly spočítat na prstech jedné ruky, došlo k masivní výstavbě golfových hřišť nejen do té doby převládajících s devíti jamkami, ale kompletních osmnácti a více jamkových.

V roce 1990 bylo na území tehdejšího Československa pouhých osm hřišť. Mimo tradiční místa spojená s lázeňstvím, tedy Karlových Varů a Mariánských Lázní, se nacházela hřiště v Praze a Svratce, na Líšnici, v Šilhéřovicích u Ostravy, Poděbradech a Semilech. Celkový počet golfistů byl zhruba 2000. Dnes, po necelém dvacetiletí je hráčům k dispozici přes sedmdesát hřišť, z toho více jak třetina s osmnácti a více jamkami. Registrovaných golfistů v České golfové federaci je přes 30.000.

Nová hřiště většinou vznikala a vznikají v blízkosti hlavních dopravních tahů a velkých měst. Ovšem i takzvaně zapadlejší kouty naší země se mohou nyní pyšnit golfovými kurzy. Vezmeme-li v úvahu rozdělení dle krajů, pak největší počet hřišť lze nalézt v krajích Středočeském a Jihočeském (po 9), naopak nejméně kurzů má kraj Olomoucký, Pardubický a Vysočina (po 2).

Po rozdělení Československé republiky na dva nezávislé státy nedošlo naštěstí k rozkolu mezi golfisty obou zemí. A tak i na Slovensku se golf rozvíjí. Jednak se vrací do míst, kde se kdysi dávno konala československá mistrovství, tedy do Piešťan, ale rostou hřiště též v jiných lokalitách země. Ať už je to kolem hlavního města Slovenska Bratislavy či u Vysokých a Nízkých Tater nebo v blízkosti Košic. A díky dobrým kontaktům mezi českými a slovenskými golfisty se do budoucna mohou hřiště na obou stranách společné česko-slovenské hranice stát vyhledávaným cílem pro mnoho zahraničních golfistů a golfistek.

Autor: Ota Doležal, redaktor GolfCzech.cz. Historické informace byly čerpány z knihy Prokopa Sedláka "Historie golfu v českých zemích a na Slovensku"